Po vydatném odpočinku na vydlážděné podlaze jsme asi v 8 hodin vstali a začali snídat a balit. Vejlou navrh, že bysme mohli bez batohů seběhnout dolů k vodopádu. Že prý to je tak na deset minut. Po pěti minutách u první cedule, která ukazovala asi 2 km a odhad 40 minut jsme pochopili, že Vejlou chápe Taiwanský čas jinak. Nakonec nám to trvalo asi 20 minut a poprvé jsme si zkusili co je to klesání a stoupání. Vodopád vypadal skvěle a je i na fotkách.
Popíjeli jsme kolu a já přemýšlel, kolik asi budeme na dnešní 19km úsek potřebovat vody. Měl jsem 2,5l,a pro jistotu jsem se rozhodl, že místo koly naberu další 2l vody. Miller s Fíkem už pro vodu šli dříve...Vejlou povídal, že ví kudy, že je to kousek, a když mě viděl, že tam radši skočí sám. Po 15 minutách, kdy my s Dexem jsme posedávali, natírali se krémem a pozorovali chcíplého brouka před vstupní budovou do parku, se vrátil Vejlou, kde prý jsou kluci..Ukázalo se, že stačilo projít zadem přes policejní stanici, přelézt přes zíďku, dále houštím a pak už jen nabrat vodu. Jak jednoduché.
Po delší době naše parta byla opět kompletní a mohli jsme vyrazit. Prvních 15 km byla v podstatě procházka lesem po cestě, kdy jsme fotili a sledovali zábavné značky (viz fotky) bacha kamení apod. Nenastoupali jsme prakticky nic. Po třech hodinách jsme dorazili k druhému vodopádu kde jsme si dali oběd. Škoda, že se tam nešlo dostat (foceno z mostu)..
Žádné komentáře:
Okomentovat