Už nás přestalo bavit pojídat tuny rýže, tak jsme se rozhodli zorganizovat pořadnou grilovačku v českém stylu. Událost, naplánovaná na 31.5., se rozkřikla a nakonec bylo pozváno snad 50 lidí. Managovat tak velkou akci nebylo jednoduché. Na taiwanu není nic jednoduché a tato akce nebyla vyjímkou.
První problémy se objevili při nákupu. Věřte nebo ne, ale bez peněz se nakupovat nedá. O tom se přesvědčil nejvyšší šéf Miller, když před odjezdem do místního supermarketu RT-mart zapomněl vybrat od každého čecha smluvenou pětistovku. Peníze se nakonec složili a díky rozdělení nákupu ve dví a Dexově kreditní kartě byla akce zachráněna. Miller takticky odjel do Taipei na nějakou rozlučkovou party a tak jsme se ujali nakládání masa. Posíleni videem od Šéfa Zdeňka Polreicha s příhodným názvem šéf na grillu Dex začal porcovat maso, jak by řekl šéf, na kvalitní mazlíky. Já jsem se ujal koření a mazání, zatímco Fík, náš expert na česnek loupal o stošest Jak to dopadlo?
První problémy se objevili při nákupu. Věřte nebo ne, ale bez peněz se nakupovat nedá. O tom se přesvědčil nejvyšší šéf Miller, když před odjezdem do místního supermarketu RT-mart zapomněl vybrat od každého čecha smluvenou pětistovku. Peníze se nakonec složili a díky rozdělení nákupu ve dví a Dexově kreditní kartě byla akce zachráněna. Miller takticky odjel do Taipei na nějakou rozlučkovou party a tak jsme se ujali nakládání masa. Posíleni videem od Šéfa Zdeňka Polreicha s příhodným názvem šéf na grillu Dex začal porcovat maso, jak by řekl šéf, na kvalitní mazlíky. Já jsem se ujal koření a mazání, zatímco Fík, náš expert na česnek loupal o stošest Jak to dopadlo?
Táto neuvěřitelná nádoba obsahovala 8kg masa, několik cibulí a 5l oleje s kořením. Nevěřili jsme, že přijde tolik lidí a měli jsme strach, že to nesníme. A když se v úterý šlo pro klíče od kuchyňky(na bramboráky) nastal druhej problém. Místo obvyklé slečny byl v kanclu aktivní "pán", který si hrál na šéfa ve stylu, že kuchyňka je jen pro muslimy. Zajímavý..už jsme několikrát vařili a nikdy nic. To nás a hlavně Dexe neuvěřitelně rozčílilo, tak Dex začal tvrdit, že je muslim. Nebo to je pravda? Do argumentování se vložil ještě Miller a ani nevím jak se to stalo, ale po chvíli se v kuchyňce orpavdu začalo připravovat těsto na bramboráky. Neustále nakukovali uklízečky z menzy, tak jsme jim dali ochutnat. Nevím co říkali, ale očividně jim to chutnalo, pač jedna si vzala hned dva kousky. Dvě pánvičky jeli naplno a po dvou prázdných láhvích plynu, spoustě odřených prstů a několika hodinách času stály na stole bramboráky ze 40 brambor.
Nejvyšší čas začit grilovat, tak jsme se odebrali k ohništi. Zde už holky s Millerem finišovali přípravy. Krájela se zelenina, připravovali špízy. Kvůli špatně zvolenému micromanagementu nám neustále něco chybělo, ale s tím se při akci takového rozsahu musí počítat. Konečně přišel čas rozpálit grill. Fík s Dexem zaujali pozice u grillu číslo jedna, zatímco já s Pájou jsme museli zakročit při pohledu jak se partička nám neznámých Téček snaží u druhého grillu. Tím jsme vytvořili grill s označením dva. Na akci se dostavilo i několik učitelů. Od Fíka s Dexem Chuan. Od holek Chen. Náš učitel Yeh z business ventures bohužel nedorazil, ale nevadí. Chen se opravdu neostýchal (to snad ani není Taiwanec) a ukázal se jako epikurejec, když prstem zamířil na víno. Hned si přihodil pár plátků chleba na grill a když dostal prvotřídně udělaný steak, vypadal moc spokojeně. Naštěstí po hodině odjel jinak nevim jestli by nám zásoby vydrželi.
Mezitím se začalo stmívat a zatímco na našem Grillu se grilovalo jedna báseň, jednička zaostávala. To jsme zjistili, když za námi přišla Míša, jestli bysme nehodili na grill nějakou zeleninu pro naše vegetariány (Vejlou, muslimové a pár Téček.) Stali jsme se hlavním grillem. Poctili nás návštěvou totiž i někteří muslimové. Nic proti vyznání, to je každého věc, ale když někdo nejí maso a zároveň nepije tak co chce teda sakra dělat na BBQ? Tak vzniknul nejnudnější stůl vpravo vzadu..No nic, tak jsme s Pájou nelenili a začali připravovat "košér" zeleninu za pomocí zbylého oleje, hned vedle steaku. Snad to neviděli, protože podle ohlasů jim to moc chutnalo. Ještě, že jsme měli i bramboráčky nebo nevim co by tam jedli.
Světla i masa ubývalo a nakonec se snědlo úplně všechno. Bylo na čase využit volejbalovej balón, kterej sme s Fíkem pprozíravě půjčili odpoledne, neboť kousek od grillu je hřiště. Možná si myslíte, že je to jednoduché, ale jelikož jsme přišli těsně před zavíračkou hodný pán se cukal, že prej je to impossible a že spěchá atd. Naštěstí sme mu stáli na schodech v cestě, a on tak nemohl se svojí brašničkou odejít. Když jsme mu slíbili, že ho zítra vrátíme, a že mu zatím necháme studentskou ISIC kartu tak svolil. Pro tyto účely máme kartičku od našeho předchůdce pana Chady a tímto mu děkujeme.

Kvalita hry byla strašná a zdaleka neodpovídala naší páteční hře. Nevím jestli zato mohl alkohol nebo smíšené týmy s místními, kdy občas bylo v týmu i 8 lidí a vybrat podání se ukázalo jako nepřekonatelný problém. Hlavně že sme se pobavili. Překvapení nastalo, když sme se vrátili k posezení u grilů. Grilly vyhasínaly a na place probíhala neuvěřitelná vodní bitva. Sedli jsme si ke stolu a dojídali nějáké zbytky, když v tom nás někdo polil. To neměl dělat. Sebrali jsme prázdný chladící box a vytvořili s Pájou smrtící komando. Zpočátku jsme polívali, ale tato metoda se ukázala jako neefektivní. Naplnili jsme celý chladící box vodou a postupně vymáchali všechny kdo nám stál v cestě. Nakonec jsme se přesunuli na střechu naší fakulty, kde jsme dorazili zbytky pití. Podle všech ohlasů vydařená akce. Takhle dobře jsem se tady už dlouho nenajedl a nevím jestli to bylo inspirací od Šéfa, ale maso bylo fantastický. Možná si to ještě jednou zopakujeme než odjedeme, ale již v menším počtu..
Nejvyšší čas začit grilovat, tak jsme se odebrali k ohništi. Zde už holky s Millerem finišovali přípravy. Krájela se zelenina, připravovali špízy. Kvůli špatně zvolenému micromanagementu nám neustále něco chybělo, ale s tím se při akci takového rozsahu musí počítat. Konečně přišel čas rozpálit grill. Fík s Dexem zaujali pozice u grillu číslo jedna, zatímco já s Pájou jsme museli zakročit při pohledu jak se partička nám neznámých Téček snaží u druhého grillu. Tím jsme vytvořili grill s označením dva. Na akci se dostavilo i několik učitelů. Od Fíka s Dexem Chuan. Od holek Chen. Náš učitel Yeh z business ventures bohužel nedorazil, ale nevadí. Chen se opravdu neostýchal (to snad ani není Taiwanec) a ukázal se jako epikurejec, když prstem zamířil na víno. Hned si přihodil pár plátků chleba na grill a když dostal prvotřídně udělaný steak, vypadal moc spokojeně. Naštěstí po hodině odjel jinak nevim jestli by nám zásoby vydrželi.
Mezitím se začalo stmívat a zatímco na našem Grillu se grilovalo jedna báseň, jednička zaostávala. To jsme zjistili, když za námi přišla Míša, jestli bysme nehodili na grill nějakou zeleninu pro naše vegetariány (Vejlou, muslimové a pár Téček.) Stali jsme se hlavním grillem. Poctili nás návštěvou totiž i někteří muslimové. Nic proti vyznání, to je každého věc, ale když někdo nejí maso a zároveň nepije tak co chce teda sakra dělat na BBQ? Tak vzniknul nejnudnější stůl vpravo vzadu..No nic, tak jsme s Pájou nelenili a začali připravovat "košér" zeleninu za pomocí zbylého oleje, hned vedle steaku. Snad to neviděli, protože podle ohlasů jim to moc chutnalo. Ještě, že jsme měli i bramboráčky nebo nevim co by tam jedli.
Světla i masa ubývalo a nakonec se snědlo úplně všechno. Bylo na čase využit volejbalovej balón, kterej sme s Fíkem pprozíravě půjčili odpoledne, neboť kousek od grillu je hřiště. Možná si myslíte, že je to jednoduché, ale jelikož jsme přišli těsně před zavíračkou hodný pán se cukal, že prej je to impossible a že spěchá atd. Naštěstí sme mu stáli na schodech v cestě, a on tak nemohl se svojí brašničkou odejít. Když jsme mu slíbili, že ho zítra vrátíme, a že mu zatím necháme studentskou ISIC kartu tak svolil. Pro tyto účely máme kartičku od našeho předchůdce pana Chady a tímto mu děkujeme.
Kvalita hry byla strašná a zdaleka neodpovídala naší páteční hře. Nevím jestli zato mohl alkohol nebo smíšené týmy s místními, kdy občas bylo v týmu i 8 lidí a vybrat podání se ukázalo jako nepřekonatelný problém. Hlavně že sme se pobavili. Překvapení nastalo, když sme se vrátili k posezení u grilů. Grilly vyhasínaly a na place probíhala neuvěřitelná vodní bitva. Sedli jsme si ke stolu a dojídali nějáké zbytky, když v tom nás někdo polil. To neměl dělat. Sebrali jsme prázdný chladící box a vytvořili s Pájou smrtící komando. Zpočátku jsme polívali, ale tato metoda se ukázala jako neefektivní. Naplnili jsme celý chladící box vodou a postupně vymáchali všechny kdo nám stál v cestě. Nakonec jsme se přesunuli na střechu naší fakulty, kde jsme dorazili zbytky pití. Podle všech ohlasů vydařená akce. Takhle dobře jsem se tady už dlouho nenajedl a nevím jestli to bylo inspirací od Šéfa, ale maso bylo fantastický. Možná si to ještě jednou zopakujeme než odjedeme, ale již v menším počtu..
O téhle akci jsem chtěl psát já! No nevadí, přidám aspoň komenty. :-) Takže komentář JEDNA:
OdpovědětVymazatByl jsem u prvního nákupu, kde se nakupovalo maso. Původně jsme chtěli hovězí, chtěli jsem super koření a mořskou sůl...chtěli jsme toho hodně a nakonec jsme neměli pomalu ani na chleba. Vzali jsme teda kuřecí flákotu třídy EKO a kořenící směs jsem splácal stylem "co dům dal". Ale vyšlo to.
Co se transportu vecí do Chung Hua týče, byl to boj. Her Miller se špatným prostorovým odhadem a hláškou "To jsem odkoukal u Taiwanců!" koupil obří kádi, ve které chtěl chladit piva, že do toho dáme všechen nákup, a on to hodí na skútr a odveze. Ta mýšlenka měla hloubku, ale káď byla ještě hlubší. Miller tedy musel přiznat, že musí taiwanské stěhováky na skútrech prostudovat detailněji. Nechal tedy káď káďí a odjel do Taipei kalit. Zůstali jsme tedy na parkovišti před RT-martem stát a zoufale jsme koukali na káď, která měla asi 50kg.
V tu chvíli přichází na scénu Otrok. Nevim, kde k němu Martina přišla, ale říká mu Otrok, protože se může přetrhnout, aby ji třeba jenom prstíčky otřel, když se u jídla zapatlá. :-D Frajer přijel za 20 minut po našem zoufalém telefonátu a všechny nás spasil. Na to, že se mu říká Otrok, je to docela střelec. Na BBQ pak přitáhl 1l falšku jejich nejlevnějšího Kaoliangu a snažil se všechny opít. Donutil mě i binlang žvejknout. Bohužel nás bylo moc a po hodine hodil čelo a po další hodině si snad šel i odplivnout. Ale neuvěřitelnej týpek dokud ještě stál. :-D
Tak to je tak první koment. Já si možná ještě na něco vzpomenu. :-)
Dej si pozor, abych taky náhodou nezačal vzpomínat a doplňovat tvoje příspěvky... :D
OdpovědětVymazatNevyhrožuj jo! :-P
OdpovědětVymazatJinak oprava, ta flákota byla samozřejmě vepřová. ;-) A ještě jsem zapomněl říct, že Otrok má třídveřovej mini džíp. :-)