Během prvního týdne zde na Taiwanu jsme zažili spoustu věcí, které by stálo za to zdokumentovat. Je pravda, že první týden bylo na naší koleji a v celém campusu celkem prázdno. Na druhou stranu jsme měli možnosti vidět, jak zde probíhají přípravy na příjezd studentů. Iiž jsme se zmínili, že hned při příjezdu jsme se museli na chodbě brodit vodou, která sahala téměř po kotníky. Týpek, který nás uvedl do naší koleje (Jerry Maybe Tomorrow), byl z tohoto nadělení také překvapený a hned hledal, kde praskl nějaký vodovod. Když ale žádnou závadu nenalezl, v klidu nám předvedl náš pokoj, předal klíčky a odešel. Voda schla zhruba 1 metr za den, takže jsme si spočítali, že bude do tří dnů po problému a postavili se k problému podobně jako Jerry. Když jsme zjistili, jaká je předpověď počasí, trochu jsme zneklidněli, protože jsme se obávali, že déšť který nás čeká, by mohl přinést další povodeň. V tomto ohledu jsme se celkem uklidnili, když jsme uviděli místní uklizečky v akci… Naše patro bylo již hotové, ale na svou povodeň čekalo patro pod námi. Uklízečky vynesly odpadkové koše a ostatní bordel na chodbu, přitáhly hadici a začali kropit… Vzaly to opravdu od podlahy. Krom podlahy a košů myly i zdi, automaty na vodu, stropy…všechno. Ano, dosáhly čistoty, ale také vytvořily nádhernou povodeň. Je to jiná země, do taktiky jim nekecám, ale vytřít to po sobě mohly.
Protože tu je před začátkem semestru opravdu mrtvo, museli jsme si vymyslet nějakou zábavu. Již na letišti jsme začali hrát mariáš a úspěšně v tom pokračujeme. První den, kdy bylo asi 25 stupňů a jasno, jsme hráli na našem luxusním balkónku, kam jsme si dotáhli odpadkový koš, který fungoval jako stoleček. :-) Hned další den začalo pekelně foukat, pršet a mrznout (8 stupňů), takže jsme se museli přesunout do pokoje. Zde jsme bohužel nebyli vyzbrojeni stolečkem jako na balkónku, tak jsme museli stoleček vytvořit. Fiik hrdinně vymlátil ze své skříně jednu podlážku, což měla být deska stolu. Bohužel na ní měl položenou flašku jabkovice….budiž jí lehká zem. Smrdělo to tu 2 dny a smějeme se mu doteď. Místo nohou máme jakési dřevěné píčoviny, co se tu povalovaly v prachu.
Včera k nám zavítal člen předešlé české výpravy. Zjistili jsme od něj, že věci, které jsme zabrali Japonci, co tu má bydlet s námi, nejsou Japonce, ale je to zbytek věcí po české výpravě. Aspoň nevzniknou mezinárodní spory. Na druhou stranu se ukázalo, že mám asi Japoncovu matraci. :-/ Večer nás vzal na pivo. Na pivo se v téhle vesnici chodí na terásku před místní obchůdek 7 eleven. Později tam dorazil i Jerry a přivedl holčičí část české výpravy. Takže jsme tu my čtyři + tři holky + jeden kluk, co má asi trochu komplikovanější cestu. Borec z minulého semestru má byt v Taipei a dnes nás tam bere do klubu, abychom poznali místní život. V Hsinchu ho prý totiž moc není. Tak jsme zvědaví…