Hned jak jsme dnes ráno vstali, vyrazili jsme na oběd. Cestou jsme se stavili v International Office za Jerrym, aby nám dal heslo do systému, pomocí kterého bychom si mohli zapsat předměty. Přeci jenom už je pátek a v pondělí začíná škola... Jerry tam samozřejmě nebyl. Naštěstí tam byla Ashley, která hned, jak vyslyšela naší anlglickou prosbu, začala zuřivě telefonovat. Po delší době telefonování, postávání a hloupého pokukování nám řekla, že login je číslo našeho ISICu a heslo je číslo pasu. Usadila nás k počítačí, ať si to vyzkoušíme. Měla tam pomocníka, který se za mě proklikal rozsypaným čajem až ke stránce s loginem. Zadal jsem údaje a napoprvé se úspěšně přihlásil. Ashley vítězoslavně zajásala. Úsměv ji povadl ve chvíli, kdy jsem ji pochválil a zeptal se, jestli by to samé neměla v angličtině... Odkázala nás tedy na studijní oddělení našich fakult. Nakonec nám rozdala své vizitky, že kdybychom ještě kdykoliv něco potřebovali, máme se ji ozvat.
Na oběd jsme šli na jistotu do místího Cafe Imperial, takže jsme se výborně nadlábli. Posilněni jsme vyrazili na studijní našich fakult. Tady jsme se museli rozdělit, protože Paja s Kejpou se zapsali na fakultu managementu nebo takovou nějakou krávovinu. Když jsme s Fíkem přicházeli na studijní, zrovna vyšel náš diplomkovej školitel Mr. Yea-shuan Huang. Srdečně nás pozdravil a zeptal se, jak se máme a co jdeme zařizovat. Když jsme mu to popsali, tak řek, že jde k sobě a pak se zastaví a ukáže nám studovnu, na kterou tu jsou podle jeho výrazu strašně hrdý. Když jsme vešli na studijní a pozdravili, začala jedna z úřednic zběsile telefonovat ještě dřív, než jsme stačili položit otázku. Když jsem pronesl "We want to sign courses.", vytáhla nějaké papíry, položila je před nás na stůl a pak se už jenom culila. To jí vydrželo až do příchodu Yea-shuana, který tu byl opravdu rychle...že by volala jemu? On zdatně všechno přetlumočil a zapsali jsme si první regulérní předmět (Embedded Linux OS Implementation, kdyby to někoho zajímalo). Potom jsme si chtěli zapsat předmět, který by nahradil naši diplomku. Napovídali jsme jim, že by to měl být asi předmět, který se jmenuje Thesis Seminar, ale nikdo přesně nevěděl, jak to funguje a tak následovalo další vleklé telefonování. Nakonec řekli, že to bude chvíli trvat, než to přesně zjistí. Mezitím jsme Yea-shuanovi řekli, že chceme ještě zapsat tělocvik. Vzal nás tedy do jiné kanceláře (našel ji hned na druhý pokus). Tam zase přetlumočil naše požadavky a podařilo se nám zapsat voleybal na pátek dopoledne. Tam se k nám připojil i Pája s Kejpou. Yea-shuan se Kejpovi smál, jak je vysokej. Kejpa ho bezmilosti zbuznul, že to neni vtipný, jako to dělá nám. Yea-shuan se smál. Pak nám ukázal hříště, kam máme na ten tělocvik chodit. Dokonce nás naučil číst v jejich "rozvrhu". Pak následovala ukázka studovny. Cestou si s námi povídal o tom, jak to vypadá u nás a podobně. Machroval, že na Taiwanu mají přes 200 univerzit a že v tom drží světový rekord. Ja jsem mu zase řek, že my jich máme sice míň, ale že jsou zase větší, že třeba vůči ČVUT je CHU dětská hra. Ptal se, jak je to velký, že CHU má dohromady 900 studentů. V tu cvhíli jsme skončil sčítání a řek mu, že jenom FEL má asi 6000 studentů. Zapůsobilo to na něj. Studovna je evidntně úplně nová. Ještě smrdí novotou. Je velká a je v ní naprostý klid. Jsou tam k dispozici knížky na půjčení a jsou tam k dispozici počítače. Na práci to bude určitě lepší než náš šestilůžák. Nakonec nás vzal zpátky na naše studijní, kde mizitím zjistili, že si skutenčně máme zapsat Thesis Seminar a Yea-shuan bude náš učitel, který nám to nakonci podškrábne. Neumim si představit, jak bysme tohle divadlo zvládli bez něj. Nakonec ještě řikal, že Ph.D. si udělal v Kanadě, což vysvětluje jeho schopnost mluvit anglicky.
Celá tahle sranda trvala asi 2 hodiny. Počítám, že bez Yea-shuana by to zabralo 2 dny. Taky říkal, že až budeme mít hotovou diplomku, bude chtít, abysme předvedli prezentaci a že tam pozve všechny své studenty. Asi aby si užili trochu angličtiny. Formality máme tedy vyřízeny a teď už jenom pilně studovat.
Na oběd jsme šli na jistotu do místího Cafe Imperial, takže jsme se výborně nadlábli. Posilněni jsme vyrazili na studijní našich fakult. Tady jsme se museli rozdělit, protože Paja s Kejpou se zapsali na fakultu managementu nebo takovou nějakou krávovinu. Když jsme s Fíkem přicházeli na studijní, zrovna vyšel náš diplomkovej školitel Mr. Yea-shuan Huang. Srdečně nás pozdravil a zeptal se, jak se máme a co jdeme zařizovat. Když jsme mu to popsali, tak řek, že jde k sobě a pak se zastaví a ukáže nám studovnu, na kterou tu jsou podle jeho výrazu strašně hrdý. Když jsme vešli na studijní a pozdravili, začala jedna z úřednic zběsile telefonovat ještě dřív, než jsme stačili položit otázku. Když jsem pronesl "We want to sign courses.", vytáhla nějaké papíry, položila je před nás na stůl a pak se už jenom culila. To jí vydrželo až do příchodu Yea-shuana, který tu byl opravdu rychle...že by volala jemu? On zdatně všechno přetlumočil a zapsali jsme si první regulérní předmět (Embedded Linux OS Implementation, kdyby to někoho zajímalo). Potom jsme si chtěli zapsat předmět, který by nahradil naši diplomku. Napovídali jsme jim, že by to měl být asi předmět, který se jmenuje Thesis Seminar, ale nikdo přesně nevěděl, jak to funguje a tak následovalo další vleklé telefonování. Nakonec řekli, že to bude chvíli trvat, než to přesně zjistí. Mezitím jsme Yea-shuanovi řekli, že chceme ještě zapsat tělocvik. Vzal nás tedy do jiné kanceláře (našel ji hned na druhý pokus). Tam zase přetlumočil naše požadavky a podařilo se nám zapsat voleybal na pátek dopoledne. Tam se k nám připojil i Pája s Kejpou. Yea-shuan se Kejpovi smál, jak je vysokej. Kejpa ho bezmilosti zbuznul, že to neni vtipný, jako to dělá nám. Yea-shuan se smál. Pak nám ukázal hříště, kam máme na ten tělocvik chodit. Dokonce nás naučil číst v jejich "rozvrhu". Pak následovala ukázka studovny. Cestou si s námi povídal o tom, jak to vypadá u nás a podobně. Machroval, že na Taiwanu mají přes 200 univerzit a že v tom drží světový rekord. Ja jsem mu zase řek, že my jich máme sice míň, ale že jsou zase větší, že třeba vůči ČVUT je CHU dětská hra. Ptal se, jak je to velký, že CHU má dohromady 900 studentů. V tu cvhíli jsme skončil sčítání a řek mu, že jenom FEL má asi 6000 studentů. Zapůsobilo to na něj. Studovna je evidntně úplně nová. Ještě smrdí novotou. Je velká a je v ní naprostý klid. Jsou tam k dispozici knížky na půjčení a jsou tam k dispozici počítače. Na práci to bude určitě lepší než náš šestilůžák. Nakonec nás vzal zpátky na naše studijní, kde mizitím zjistili, že si skutenčně máme zapsat Thesis Seminar a Yea-shuan bude náš učitel, který nám to nakonci podškrábne. Neumim si představit, jak bysme tohle divadlo zvládli bez něj. Nakonec ještě řikal, že Ph.D. si udělal v Kanadě, což vysvětluje jeho schopnost mluvit anglicky.
Celá tahle sranda trvala asi 2 hodiny. Počítám, že bez Yea-shuana by to zabralo 2 dny. Taky říkal, že až budeme mít hotovou diplomku, bude chtít, abysme předvedli prezentaci a že tam pozve všechny své studenty. Asi aby si užili trochu angličtiny. Formality máme tedy vyřízeny a teď už jenom pilně studovat.
Co je to na fotkach za huge barak a proc jsou vsude kralici ?;)
OdpovědětVymazat